O jilmu

Jilmy mají velmi kvalitní kruhovitě pórovité dřevo s tmavým jádrem, které je pevné, dobře ohebné a nesnadno se štípe. Jilmové dřevo se dá jen těžko zaměnit s jiným. Charakterizuje ho žlutohnědá běl a krásně tabákově sytě hnědé jádro se širokými, výraznými letokruhy. Na radiálním řezu můžeme pozorovat drobounká, hustě rozesetá zrcátka dřeňových paprsků, viditelná zvláště v pruzích světlejšího jarního dřeva. Na tangenciálním řezu nás pak zaujme nádherný výrazný fládr, pro který byl jilm přirovnáván k mahagonu.

Pro svou výraznou texturu patřil jilm mezi oblíbené nábytkářské materiály. Jeho dřevo je tvrdostí a pevností srovnatelné s dubovým. Používalo se na výrobu masivního i ohýbaného nábytku, ale převážně se z něho krájely okrasné dýhy. Jilmové dřevo rovněž vyhledávají výtvarníci. Světoznámé je dílo Henriho Moora - zaoblené, hrubě tesané tvary ležících figur z obřích bloků jilmového dřeva s plochami vyhlazenými do hedvábného lesku.

Pár zajímavostí o jilmu

Uvařená jilmová kůra a odštěpky udržely při životě značnou část lidí za hladomoru v Norsku (1812).

Elm Street (elm jilm) je dodnes nejpoužívanější jméno ulic v USA.

Z názvu stromu jilm také vzniklo pojmenování pro město Jilemnice

Trocha vědy:

Čeleď : Jilmovité - Ulmaceae

Druhy : Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia Jilm Horský Ulmus montana Jilm vaz Ulmus laevis Mechanické vlastnosti : Hustota suchého dřeva je okolo 650kgm-3, čelní tvrdost je ca 63 MPa, jedná se tedy o dřevo středně těžké a tvrdé. Sesychavost radiální 4,7 %, tangenciální 8,1 %, spíše stabilní dřevo.